|
|
Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.
|
|
|
Význam neverbální komunikace pro pacienta
STUDÍKOVÁ, Monika
Význam neverbální komunikace pro pacienta Výzkumné šetření v bakalářské práci je zaměřeno na posouzení významu neverbální komunikace pro pacienta/klienta. V teoretické části je rozebrána komunikace jako celek se zaměřením na jednotlivé složky neverbální komunikace. Komunikace je slovo skloňované ve všech pádech. Neznamená však pouze mluvené slovo. Má stále větší a zásadní význam, jak v oblasti zdravotnictví, tak v běžném životě. Vede ke vnímavějšímu a lidštějšímu chování personálu a stále více humánnějšímu prostředí ve zdravotnických zařízeních. Úlohou sestry je umět nejen neverbální signály vysílat, ale také je přijímat a porozumět jim. Umožňuje jí to lépe pochopit klienta se všemi jeho potřebami. I dnes přes veškerou snahu o vzdělávání v oblasti komunikace, jsou stále vidět různě velké komunikační bariéry. Cílem šetření je zjistit zda pacienti/klienti zdravotnických zařízení považují neverbální komunikaci za významnou v kontaktu se sestrou. Šetření probíhalo kvantitativní metodou, pomocí anonymního dotazníku. Byl vytvořen jeden druh dotazníku pro námi vybraný výzkumný soubor. Soubor tvořili pacienti/klienti, kteří navštívili ambulantní nebo lůžkové zdravotnické zařízení. Dotazník byl zcela anonymní. Bylo vytvořeno 27 otázek, jejímž cílem bylo zjistit význam neverbální komunikace pro pacienta/klienta. Výzkumný soubor obsahoval 126 respondentů. K dosažení vytyčeného cíle byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1: Pro pacienty/klienty je neverbální komunikace významná. Hypotéza 2: Úroveň neverbálních komunikačních dovedností sestry zvyšuje ochotu pacienta/klienta ke spolupráci během léčby. Na základě statisticky zpracovaných výsledků se obě hypotézy potvrdily. Cíl práce byl splněn. Z výsledků šetření vyplynula další možná hypotéza a to, že neverbální komunikace mezi pacientem/klientem a sestrou ovlivní důvěru v navštívené zařízení. Výsledky tohoto šetření mohou být využity k lepšímu pochopení vlivu neverbální komunikace mezi sestrou a pacientem. Práce by měla vést k zamyšlení nad tím jaký význam má pro pacienta/klienta neverbální komunikace. Také by práce měla vést sestry k zájmu o vzdělávání v oblasti komunikace a ze stran vedení sledovat komunikační dovednosti zdravotnických pracovníků, především sester. Jako jedno z možných řešení je vypracovat a uvést v platnost standard o komunikaci eventuálně požádat o provedení komunikačního auditu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací
TICHÁ, Věra
Používání neinvazivní plicní ventilace souvisí s rozvojem ventilace pozitivním přetlakem. S nástupem endotracheální intubace byla tato metoda odsunuta do pozadí. V poslední době, ale její použití opět stoupá. Je indikována a pacientů s akutním respiračním selháváním, akutním srdečním selháváním charakteru plicního edému. Při neinvazivní plicní ventilaci není nutná sedace, odpadá riziko intubace dýchacích cest. Ke kontraindikacím patří akutní ischemie myokardu, nespolupracující pacient a nemožnost zajistit těsnost masky. K výzkumu je použita technika kvalitativního a kvantitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo metodou rozhovoru a obsahové analýzy dat. Výzkumným souborem je šest pacientů z jednotek intenzivní péče Nemocnice Tábor a.s. Výzkumný soubor u kvantitativního sběru dat tvoří sestry ze čtyř nemocnic v České republice, které pracují na jednotce intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačním oddělení. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, řádně vyplněných se jich vrátilo 84. Dotazník obsahoval 40 uzavřených otázek. Cílem 1 je zjistit, zda sestry znají a používají standard ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 2 je zmapovat aktuální stav ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací. Cílem 3 je zmapovat, jaké problémy mají pacienti s neinvazivní plicní ventilací. Cíle práce jsou splněny. Tato práce má stanovenu jednu výzkumnou otázku. S jakými problémy se potýkají pacienti, u nichž je aplikována neinvazivní ventilace? Výzkumem je zjištěno, že pacienti se nejčastěji potýkají s otlaky a erytémem v obličeji, s vysycháním v dutině ústní a potížemi se spánkem. Hypotéza 1 (sestry znají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Standard není v žádné dotazované nemocnici. Hypotéza 2 (sestry používají standardy ošetřovatelské péče u pacienta s neinvazivní ventilací) byla vyvrácena. Výstupem je vypracovaný standard na téma Asistence sestry u pacienta, kterému byla indikována neinvazivní plicní ventilace. Hypotéza 3 (způsob ošetřování pacientů s neinvazivní ventilací se ve vybraných nemocnicích liší) byla vyvrácena. Ošetřovatelská péče ve vybraných nemocnicích je poskytována na stejné úrovni. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je pro sestru velmi náročná. Velmi důležitým prvkem úspěšnosti léčby je dobrá psychologická příprava pacienta a téměř nepřetržitá přítomnost sestry u lůžka pacienta Doufáme, že některé výsledky z tohoto výzkumu upozorní na problémy při ošetřování pacientů s neinvazivní plicní ventilací a pomohou k jejich řešení. Také vypracovaný standard by se mohl stát součástí standardních ošetřovatelských postupů ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních
PAVLÍKOVÁ, Hana
Bakalářská práce Psychicky nemocní pacienti/klienti na standardních odděleních je založena na kvantitativním šetření formou dotazníků určených sestrám standardních oddělení. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se vztahuje na pohled na psychicky nemocné v průběhu dějin, definici psychické nemoci, zásady komunikace s psychicky nemocnými pacienty/klienty. V praktické části je popsáno výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. Byly určeny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit překážky v komunikaci sester s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry postrádají pro poskytování péče psychicky nemocným pacientům/klientům na standardních odděleních. Hypotézy byly stanoveny tři. Hypotéza 1: Starší sestry pracující na standardních odděleních mají větší zkušenosti s komunikací s psychicky nemocnými pacienty/klienty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2: Organizační podmínky práce nebrání sestře pracující na standardním oddělení v komunikaci s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Sestry pracující na standardním oddělení mají zájem o problematiku komunikace s psychicky nemocným pacientem/klientem. Tato hypotéza se potvrdila. Na základě zpracovaných výsledků lez konstatovat, že kvalitu komunikace s psychicky nemocnými ovlivňují zkušenosti, dostatek času a zájem o danou problematiku.
|
|
|
Aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení
KREMSOVÁ, Alžběta
V diplomové práci jsem se zabývala možností aplikace modelu Kingové v péči o klienta na ortopedickém oddělení. Model Kingové je zaměřen na interakci mezi sestrou a nemocným. Dosažení shody v interakci mezi sestrou a pacientem/klientem vytváří lepší předpoklad pro dosažení cíle v péči a tím saturování jeho potřeb. S kombinací s modelem Gordonové dochází k lepšímu uspokojování potřeb člověka a tím ke zkvalitnění péče na ortopedickém oddělení.
|
|
|
Využití bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení
JAREŠOVÁ, Marie
Nozokomiální nákaza vzniká v přímé souvislosti s pobytem osob ve zdravotnických zařízeních. Historie těchto nákaz je stejně dlouhá jako existence prvních zařízení, ve kterých se nemocné osoby sdružovaly. K tomu, abychom vzniku nozokomiálních nákaz předcházeli, napomáhá ošetřovatelská bariérová péče. Jedná se o soubor pracovních postupů, které mají za úkol zabránit výskytu a šíření nozokomiální nákazy. Je nutné, aby si sestry a veškerý zdravotnický personál význam dodržování této bariérové ošetřovatelské péče plně uvědomoval. Náplní bakalářské práce bylo zjistit informovanost všeobecných sester v oblasti nozokomiálních nákaz, zda sestry pracující na lůžkových odděleních nemocničních zařízení, znají zásady ošetřovatelské bariérové péče a zda tyto zásady dodržují. Šetření probíhalo pomocí distribuce anonymního dotazníku v Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Strakonice a.s. Rozdáno bylo celkem 110 dotazníků a do výzkumu bylo zařazeno 90 dotazníků. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány v grafické podobě. Stanoveny byly následující hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají správný postup využívání bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Hypotéza 2: Sestry dodržují zásady bariérového režimu při výskytu nozokomiální nákazy na oddělení. Obě tyto hypotézy byly po provedení výzkumného šetření potvrzeny. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že informovanost sester v oblasti prevence nozokomiálních nákaz a dodržování bariérové ošetřovatelské péče je na velmi dobré úrovni. Je velmi pravděpodobné, že zásluhu mají povinné účasti na seminářích v rámci prevence nozokomiálních nákaz. Výsledky práce budou poskytnuty managementu nemocnice, kde byl výzkum proveden
|
|
|
Hlášení sester a sesterská vizita v praxi.
NOVÁKOVÁ, Jana
Sesterská vizita i hlášení sester jsou nedílnou součástí ošetřovatelské profese. V obou případech došlo v posledních letech k nemalým změnám, které je nutné, aby sestry, jako pěčovatelky o zdraví pacienta/klienta vnímaly. Výsledky práce bych ráda poskytla zdravotnickým zařízením, jež na výzkumu spolupracovaly. Diplomová práce by měla sloužit, jako rozšiřující informace o změnách v oblasti pojetí sesterských vizit a hlášení sester.
|
|
|
Emocionalita v práci sestry
HLACHOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem "Emocinalita v práci sestry", se zabývá citovým doprovodem sestry, který je součástí prožívání v její pomáhající profesi. V průběhu každého všedního i nevšedního dne prožívá člověk širokou škálu nejrůznějších emocí nejenom ve svém běžném životě, ale také ve své profesi. Profese sestry patří do profese pomáhající, a proto by v očích nemocných měla být sestra vždy tím, kdo má pochopení pro jejich problémy v nemoci, a kdo je pomáhá s velkou dávkou tolerance a laskavosti řešit. Sestra se ve své práci musí bránit emocionální únavě, opotřebovanosti a deformaci, vedoucí až ke stavu otrlosti, které vedou k neúměrně zjednodušenému pohledu na nemocného a jeho problémy. Posláním sestry je, kromě její práce, umět dobře pečovat o nemocné a nikdy nezapomenout na to, že pacient je především člověk, jehož ochránkyní zájmů by měla být právě ona. Literatura se zmiňuje o tom, že je důležité si uvědomit, že sestra nepracuje pouze pro nemocného, ale pracuje především s ním - což tato bakalářská práce jenom potvrzuje. Teoretická část práce je zaměřena na emocionalitu, jako součást prožívání; emoce, na náplň práce zdravotní sestry, na její vztah k pacientovi, empatii; dále se zabývá možnými riziky, ohrožujícími sestru z psychologického hlediska; sebeovládáním a metodami pro udržování duševního zdraví sestry. Druhá část práce je částí výzkumnou. Práce má stanovené dva cíle. Cílem prvním je zjistit, jak sestry reagují po emocionální stránce na problémy pacientů; cílem druhým je zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů. Na základě cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1)Jak reagují sestry po emocionální stránce na problémy pacientů? a 2)Jaké faktory pozitivně ovlivňují vhodné emocionální reakce sester na problémy pacientů? Pro naplnění cílů této bakalářské práce jsem použila formu kvalitativního výzkumného šetření. Šetření je uskutečněno technikou nestandardizovaného rozhovoru, který byl poskytnut sedmi sestrám, pracujícím v Domově důchodců "Dobrá Voda".
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
host ::
RSS.